16.jpg
Home Citáty Autoři knih Lobsang Rampa

 

Statistiky a propaganda

V lednu roku 1981 zemřeli ve vyhnanství dvě prominentní osobnosti tibetského původu. Amala, čili "Matka Národa", která zemřela po dlouhé nemoci v Dharamsale v Indii. Tato výjimečná žena porodila celkem 16 dětí z nichž se nejvíce proslavil její syn, Jeho Svátost čtrnáctý Dalai Lama. Jejím dalším dvěma synům byl přiznán titul "tulkus" což znamená reinkarnovaný láma vysokého stupně zasvěcení. Amala jež žila v exilu byla milována celým tibetským národem a všichni velmi truchlili nad jejím odchodem.

V ten samý čas na oddělení intenzivní péče nemocnice "Foothills" v Calgary, Kanada dodýchal slavný autor a mystik známý jako Tuesday Lobsang Rampa po mnoha desetiletích zápasu se špatným zdravím. Jeho 19 knih o Tibetu a okultním umění se prodávalo po celém světě v milionových nákladech. Příznivci díla tohoto muže se nacházeli na šesti kontinentech našeho světa. Přes jeho slávu ovšem nebyly zaznamenány nějaké pocty či velebení ze strany tibetského národa. Zemřel nepovšimnutý těmi, které sám tak miloval a pro které pracoval.

 

Lobsang Rampa byl Angličan s devonshirským, který o sobě neustále tvrdil, že je vysoce iniciovaný tibetský láma. Mimo jiné sdělil, že v roce 1949 se jeho Duch (Vyšší Já) vtělilo do těla Cyrila Hoskina (nar. v roce 1911) proto aby mohl vykonat své životní poslání. Je zajímavé, že již rok před tím tedy v roce 1948, si na základě vnitřního vnuknutí Hoskin změnil své příjmení na Dr. Carl KuanSuo. Toto přijmení bylo později zkráceno na Kuan. Ve svém díle Rampovi vzpomínky na Tibet a Čínu včetně hluboké znalosti okultních věd a doslova odzbrojující upřímností velmi na čtenáře zapůsobilo. Ti pak neměli problém přijmout hodnověrnost tohoto materiálu.

Na druhé straně se našli Rampovi kritici, kteří tvrdili, že tento muž je cornwallský syn instalatéra a jmenuje se Cyril Hoskin. Ti samí jedinci tvrdě kritizovali Rampovo první dílo, knihu o Tibetu která vyšla pod názvem "Třetí oko" s tím, že informace v ní uvedené jsou ukázkou jednoho z největších literárních podvodů v naší moderní době. Kritici kontaktovali mnoho tibetských a celkově orientálních učenců, mnoho zástupců médií a členů tibetské komunity v exilu zahrnujícímnoho slavných osobností.        "Třetí oko" vyšlo v roce 1956 jako autobiografie mladého tibetského šlechtice Thuesday Lobsang Rampa, který byl vyslán na studia ve věku sedmi let do lékařské lámaserie.

V Čokpori se studovalo lékařství, náboženství, bojová umění a klasické esoterické vědy. Obrovské duševní energie byli u něho uvolněné speciální operací, která se nazývá "otevření třetího oka". Patronem Rampy byl třináctý Dalai Lama. Lobsang zveřejnil velké množství neuvěřitelných informací a skutečností (mimozemské mumie, yetti atd.). Přes velmi intenzivní nátlak kritiku se pustil do saní dalších dílů Tibetské ságy. Po Lobsangově smrti bylo jeho literární dílo velmi zdiskreditováno a dostalo se dokonce do Guinnessovi knihy v rámci sekce literární podvody a padělky kde zabralo celou jednu stránku.

Internet seskupil za poslední dobu mnoho loajálních čtenářů Lobsanga Rampy, kteří těží z jeho výuky mystických umění. Nové Milénium postupně odhaluje silný vliv tohoto myslitele i v takových oblastech netradičních filozofických disciplín jakým je ufologie, astrální projekce, aura fotografie, alternativní historie a další. Ironicky tak nevíce kritizovaná první kniha "Třetí oko" zůstane nejpopulárnější ze všech devatenácti realizovaných spisů.

Osobní heslo Lobsanga Rampy bylo: "Zapálil jsem svíčku". Vzpomínkou k 50. výročí vzniku publikace "Třetí oko" vzplanulo v loňském roce po celém světě miliony svíček. Jak jsem již naznačil v úvodu, stále více a více lidí si uvědomuje, že skutečná Rampova totožnost je vedlejší záležitostí. Důležité jsou znalosti, které jeho knihy předávají svým čtenářům a které žijí dál.

 

 

Charakter Lobsanga Rampy

Lobsang byl velmi zajímavý muž s neobyčejnými vlastnostmi. V jistých ohledech ta byla velmi rozporuplná bytost. Byl celibátním mnichem a přitom měl velmi oddanou manželku, člověk jež nade vše ctil soukromí ale který na druhé straně rozsáhle dokázal psát o svém životě. Člověk s tibetskou Duší, který ale neměl žádný kontakt s tibetskou komunitou a buddhista, který na straně druhé vykonával celou řadu západních okultních umění.

Rampa měl velmi špatné zdraví. Prodělal infarkt myokardu, trpěl cukrovkou, artritidou a paraplegií, kterou zdědil od svého hostitele. Velmi rychle mu odcházel sluch v důsledku válečných zranění a s věkem pochopitelně postupně slábl i zrak. I když by se mohlo zdát, že s postupem věku se z něho stal nevrlý muž, pravdou je opak. Nikdy neztratil svůj smysl pro humor a velmi břitký humor.

Podle lidí, kteří ho dobře znali byl Rampa velmi ušlechtilý člověk s pramalým zájmem o materiální majetek. Po mnoho let poskytoval barevné televize přistěhovalcům a nebo zakoupil kolečkové křeslo zraněnému policistovi či nábytek novomanželům. Jeho přátelé a známí velmi často dostávali různé dárky a dary, které nemohli odmítnout aniž by hostitele neurazili. Během svého života odpověděl na mnoho tisíců dopisů. Měl skutečně upřímnou touhu předat lidem své poznání a zkušenosti.

Na druhou stranu dokázal Rampa ukázat i část své vzteklé povahy a netrpělivost především k sobeckým a povrchním lidem. Neměl rád, když si z něho někdo tropil blázny. Po letech si dokázal znepřátelit feministky, dospívající děti, katolíky, západní doktory, komunisty a tibetskou vládu v exilu. Nicméně jeho největší zloba padala na vrub novinářům a literárním kritikům, kterými pohrdal.

Nepochybně na podkladě skutečných událostí můžeme konstatovat, že byl velmi nadaným jasnovidcem. Byl schopen vidět bez námahy auru, předpovídat budoucnost a posoudit charakter osoby s velikou přesností. Dokázal používat křišťálovou kouli, sestavovat horoskopy atd. Jeho znalost západního a východního okultismu byla úžasná. Velmi zajímavým charakteristickým rysem byla jeho schopnost komunikovat telepaticky s kočkami jak dosvědčil jeho francouzský vydavatel Alain Stanke.

Pojďme se ale na Rampovu osobnost podívat v širších souvislostech. Mimo talentu literárního a psychických schopností byl velmi nadšeným fotografem, byl vynikajícím technikem a hovořilo se o něm, že dokázal opravit snad jakýkoliv mechanický problém. Navzdory svému slabému zraky a artritických rukou dokázal vytvořit fantastické miniatury vlaků a aut. Byl velmi nadšeným radioamatérem. Zřejmou skutečností je fakt, že Lobsang Rampa byl přátelský, ale velmi rezervovaný muž, který se tak trochu izoloval v důsledků svého špatného zdraví a mediálnímu obtěžování. Hlavně poté co by připoután na kolečkové křeslo se velmi zřídka objevoval na veřejnosti. Nikdy se neúčastnil skupinových duchovních aktivit a nebo přednášek jelikož bytostně věřil, že člověk může duchovně růst i když bude studovat a přemýšlet o samotě.

Rampa se obával médií, obvinění z mystifikace a obtěžování. Během celé své dráhy spisovatele dovolil pouze třem novinářům, aby poskytly nějaké dotazy jemu a nebo jeho manželce. První z nich ho navštívil v roce 1958 ve chvíli kdy byl nemocný s trombózou. Výsledný článek byl tak urážející jeho osobu, že byl nucen ještě nemocný vstát z lůžka a obhajovat se předložením celé řady objektivním důkazů. V roce 1965 byl velmi drzým způsobem atakován novinářem během rozhovoru. Ten sice dokončil, ale zařekl se, že od té chvíle nebude nikdy mluvit k tisku. Nicméně nakonec přece jen svolil svému dlouholetému příteli, literárnímu agentovi a vydavateli Alainu Stankemu k rozhovoru, i když sebe sama chránil tím, že celé interview zveřejnil ve své knížce "Světlo svíčky" (1974).

Bohužel jeho odmítavé stanovisko směrem k médiím pouze přikládalo polínka k plamenům domněnek.

Rampa byl oddaný a loajální manžel své manželky Sarah, které byla bytostně přesvědčena o tom, že její manžel je skutečně inkarnovaný tibetský Mistr. Byl velmi milujícím a laskavým otcem své adoptovaný dceři Sheelagh, stejně jako k jeho milované siamské kočce. Ve svým knihách velmi často zmiňoval své rodinné přátele jakým byli Hy Mendelsohn, John Bigras, John Henderson, Valeria Sorock, paní O´Grady, Pat Loftus a další. Ve svých knihách věnoval Rampa také velmi mnoho prostoru odpovědím na otáky celé řady čtenářů. Neustále se na světovém foru snažil podporovat tibetskou věc, i když nikdy neobdržel potvrzení od tibetského společenství.

Naštěstí nikdy neztratil svůj optimismus a víru. Věřil, že byl poslán na západ aby vyvinul speciální aura kameru a jistých druh diagnostického přístroji, který by velmi pomohl ve zdravotnictví. Jeho druhotný účel mise měl odhalit esoterické dědictví Tibetu směrem na západ (možná právě proto ona diskvalifikace ze strany tibetské enklávy). I když svůj úkol nedotáhl do konce přece se mu podařilo informovat svět a upoutat pozornost směrem na Tibet.

Zdroj: http://www.matrix-2001.cz

Třetí oko

V této knize autor zevrubně popisuje život v Tibetu, některé místní nauky a autorovy zážitky z dětství až do doby, kdy v 18 letech, po nejvyšším zasvěcení, opustil Tibet. Zajímavě je v této knize popsána operace, která posílila Rampovy jasnovidné schopnosti.

 

 

Lékař ze Lhasy

Autobiografické vyprávění tibetského lékaře navazuje na jeho knihu Třetí oko.
V této části vypráví autor o svých osudech od okamžiku, kdy jako láma - lékař opouští rodnou Lhasu a své dosavadní učitele a odchází do Číny, aby pokračoval ve studiu medicíny a chirurgie. Kniha je postavená na protikladu dramatického popisu hrůz čínsko-japonské války a odlehčujících pasáží věnovaných vzpomínkám na dětství Tibetu. Kniha je stejně jako předchozí plná zajímavých reálií z autorovy rodné země i z Číny a rozvíjí jeho poselství o smyslu lidské existence.

 

Já věřím (Mozaika příběhů)

Příběhy o lidském údělu, posmrtném životě a reinkarnaci.
Hlavní příběh vypráví o muži, který spáchal sebevraždu, když neunesl svůj lidský úděl. Příběh popisuje jeho pocity při umírání i odchodu na "onen svět", vypráví o jeho posmrtném životě i opětné reinkarnaci, kterou musí napravit svůj neuvážený skutek. Kniha je doplněna ještě několika drobnými vyprávěními na podobná témata.

 

Jeskyně předků

Čtvrtá část volného vyprávění tibetského mnicha se soustřeďuje na uvádění mladého adepta lamaismu do duchovních věd.

 

 

Kapitoly života

Tibetský láma se snaží přístupnou formou objasnit západnímu čtenáři základní principy východní esoteriky. Formou příběhů i populárního výkladu seznamuje autor se složitými problémy paralelních světů v nichž žijí duše lidí, o okultních zákonech, o životě po smrti i se samotným umíráním a smrtí člověka až po reinkarnaci. Předkládá i svoje vize budoucnosti lidstva, jak je vyčetl v kronice akaši. Závěrem odpovídá na dotazy svých příznivců a čtenářů o duchovním životě.

 

Poustevník

Vyprávění tibetského mnicha-postevníka, který byl unesen mimozemšťany a byla mu vyjevena historie vesmíru, Země a lidstva. Za starým lamaistickým poustevníkem přichází mladý mnich, aby od něho převzal poučení a vědění, které mu bylo svěřeno vyššími bytostmi a které smí předat jen vyvolenému nástupci. Starý láma popisuje svůj osud a své setkání s mimozemšťany.

 

Příběh Lobsanga Rampy

Ve třetím a volném pokračování knih Třetí oko a Lékař ze Lhasy líčí tibetský láma-lékař své zážitky a duchovní poslání v Americe a západní Evropě ve 40. -60. letech. Kniha zaměřená na rozdíly mezi východní a západní civilizací, popisuje dobrodružné putování hrdiny po Číně a ruské Sibiři, útěky ze sovětských zajateckých táborů, život v Americe a Kanadě a zároveň se zmiňuje o některých praktikách tibetských mnichů a duchovních výletech do astrálního světa.

 

Šafránové roucho

Další část z cyklu o tibetském lámovi zachycuje situaci, kdy byl jako dítě předurčen k zasvěcení do tajných duchovních věd. Kniha vypráví o nelehkém životě malých adeptů mnišského poslání v Tibetu z počátku 20. stol. Malý Lobsang získává mezi chlapci výjimečné postavení, když je vyvolen pro své telepatické schopnosti ke zvláštní výuce, má i svého duchovního učitele, ke kterému ve své dětské opuštěnosti velice přilne. Spolu s malým Lobsangem se čtenář seznamuje s některými myšlenkami a učením buddhismu.

 

Škola esoteriky

Autor chce urychlit psychický i duchovní růst všech zájemců, zasvěcuje je do tajů astrálního cestování a práce s vlastním tělem a psychikou.

 

 

Tibetská sága

Další část vyprávění o mladém tibetském mnichovi, který se tentokrát ve vysokohorské jeskyni setká s pozůstatky mimozemské civilizace. Mladý Lobsang jde spolu se svým učitelem navštívit poustevníka v horách. Při sesuvu laviny se dostanou do rozsáhlého komplexu vysokohorských jeskyní, kde nacházejí po tisíce let uložené a komplexně fungující pozůstatky mimozemských návštěv. Oba mniši se za svého vynuceného pobytu v jeskyni seznamují s vyspělou technikou i medicínou mimozemšťanů, dozvídají se z jejich záznamů i promítání o minulosti i budoucnosti země i celého vesmíru.

Aktualizováno ( Neděle, 20 Prosinec 2009 15:18 )